Pro mnohé jsou alkoholické nápoje samozřejmou součástí každé oslavy, jako jsou narozeniny, Nový rok nebo Vánoce. Těm, kteří se potýkají s žaludečními potížemi, se však často doporučuje zhodnotit konzumaci alkoholu, protože alkohol a žaludek nejsou považovány za ideální kombinaci. Jako příznivé východisko se doporučuje snížení jeho spotřeby, ale otázka zůstává: Je důležitý pouze obsah alkoholu, nebo existují rozdíly mezi jednotlivými alkoholickými nápoji? Tento článek upozorňuje na některé účinky, které mohou mít alkoholické nápoje na trávicí trakt, zejména u osob se syndromem dráždivého tračníku (IBS).

Trávicí potíže jsou u alkoholu běžné

Více než třetina lidí, kteří trpí IBS, pociťuje po konzumaci alkoholu středně těžké až velmi těžké potíže. Pouze několik potravin, jako je zelí, cibule a káva, může konkurovat alkoholu a přispívat k problémům s IBS. Je však viníkem dramatu pouze obsah alkoholu?

Výzkum ukázal, že různé druhy alkoholických nápojů mohou mít na trávicí trakt různé účinky, přičemž významnou roli při vzniku potíží hrají faktory, jako je pH a další složky nápoje.

Účinky na různé části gastrointestinálního traktu

Abychom pochopili, jaký vliv má alkohol na trávení, je možná nutné lépe porozumět účinkům, které má samotný alkohol na různé části trávicího traktu.

Účinky na krk a jícen

Bez ohledu na druh nebo sílu alkoholu se uvolní svalstvo jícnu a svěrač (chlopeň), který jej odděluje od žaludku. Žaludeční kyselina se tak dostává ze žaludku do krku, což se běžně označuje jako reflux kyseliny. Jedná se o pocit pálení, který pociťujete po konzumaci alkoholu. Pro ty, kteří již trpí refluxem, může mít alkohol poměrně okamžitý negativní účinek. Po dlouhodobé konzumaci alkoholu může dojít k vážnému poškození buněk, které vystýlají jícen, což může způsobit další komplikace.

Účinky na žaludek

Když se alkohol dostane do žaludku, ovlivní produkci gastrinu a sekreci žaludeční kyseliny. Rozdíly se objevují mezi různými alkoholickými nápoji, přičemž kvašené nápoje, jako je víno, pivo a šampaňské, zvyšují vylučování kyseliny nejvíce. Silné koření ve svařeném víně a podobných nápojích může tento negativní účinek ještě posílit.

Destilované nápoje, jako je whisky a brandy, však nevykazují žádné zvýšení produkce gastrinu a žaludečních kyselin, a dokonce mohou sekreci kyselin potlačovat.

Účinky na střeva

Množství alkoholu může ovlivnit pohyb střev, což je důležité zejména pro osoby s IBS. Relativně nízký příjem alkoholu může zvýšit vyprazdňování střev a vést k průjmu, zatímco vysoký příjem alkoholu může naopak snížit vyprazdňování a způsobit zácpu. Studie zjistila, že nárazové pití (více než 4 nápoje* denně) je spojeno s mnoha gastrointestinálními příznaky, zatímco mírné až nízké pití má slabou souvislost.

Alkohol může také podporovat zánět ve střevech, který může dále zhoršovat příznaky včetně bolesti břicha.

Vliv na střevní mikrobiom

Každý má ve střevech „dobré“ a „špatné“ bakterie. Alkohol narušuje normální rovnováhu a způsobuje nárůst škodlivých bakterií. To přispívá k zánětu a často vede k „děravému střevu „, které je často spojováno s IBS. Zjednodušeně řečeno, „děravá střeva“ znamenají zvýšenou propustnost střev, která umožňuje průnik škodlivých látek do krevního oběhu. Zvýšený výskyt „špatných“ bakterií může také vyvolat průjem, plynatost a nadýmání. Pro snížení rizika bakteriální nerovnováhy se doporučuje zvýšit příjem probiotik, což jsou „dobré“ bakterie, které se nacházejí především ve fermentovaných potravinách a ve formě doplňků stravy.

Více faktorů než obsah alkoholu

Samotný alkohol má tedy zcela jasné účinky na různé části trávicího traktu a u nápojů s vysokým obsahem alkoholu, jako jsou destilované nápoje (koňak, absint, vodka, whisky atd.), je obsah alkoholu pravděpodobně nejrozhodujícím faktorem pro to, jak bude trávicí trakt reagovat. Pochopení toho, jak alkoholické nápoje plně ovlivňují trávicí trakt, je však složitější záležitostí, neboť zde hrají roli faktory jako pH, další přidané složky a destilační proces. Ať už se jedná o alkoholický nápoj, nebo ne, mějte na paměti, že reakci žaludku mohou negativně ovlivnit také faktory, jako je ochucení, sladkost (cukr a sladidla), sycení a pH (kyselost nápoje).

Doporučení týkající se konzumace alkoholu

Nejjednodušší radou pro lidi s IBS je obvyklá rada, aby s jídlem a pitím, včetně alkoholických nápojů, zacházeli střídmě a vyváženě. Zvláště když přijdou svátky a stravovací a pitné návyky mnoha lidí se na krátkou dobu drasticky změní. Obecně platí, že bezpečný limit alkoholu je maximálně jeden nápoj* denně pro ženy a maximálně dva nápoje pro muže, přičemž je třeba mít alespoň dva dny v týdnu bez alkoholu.

* Nápoj je definován jako:

• 350 ml běžného piva (5 % alkoholu)
• 150 ml vína (12 % alkoholu) nebo
• 45 ml destilátu (40% alkoholu)

Odkazy

Reding, K. W., Cain, K. C., Jarrett, M. E., Eugenio, M. D., & Heitkemper, M. M. (2013). Vztah mezi vzorci konzumace alkoholu a gastrointestinálními příznaky u pacientů se syndromem dráždivého tračníku. The American Journal of Gastroenterology, 108(2), 270-276. https://doi.org/10.1038/ajg.2012.414

Cozma-Petruţ, A., Loghin, F., Miere, D., & Dumitraşcu, D. L. (2017). Dieta při syndromu dráždivého tračníku: Co pacientům doporučovat, ne zakazovat! World Journal of Gastroenterology, 23(21), 3771. https://doi.org/10.3748/wjg.v23.i21.3771

Engen, P. A., Green, S. J., Voigt, R. M., Forsyth, C. B., & Keshavarzian, A. (2015). Gastrointestinální mikrobiom: Vliv alkoholu na složení střevní mikroflóry. Alcohol Research: Current Reviews, 37(2), 223-236. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/26695747/